La vie est belle

Něco o mě 7 - Otázečky na vás

11. října 2014 v 9:28 | ella |  Něco o mně
Ahoj holky, tak se vracím.
Můj aktuální stav je stejný jak v předchozím článku s malou změnou....řekla jsem o tom lidem na kterých mi záleží...vypovídala jsem se, dostala to ze sebe...a najednou se cítím že už nejsem tak sama.
Rodiče samozřejmě nic netuší...těm to říct byla by to jako volná vstupenka do léčebny.
Ví to pár kamarádek a taky pár učitelů kterým věřím a kteří se mi snaží pomoct.
Takže jsem se na to nevykašlala, bojuju bojuju a budu bojovat dokud nevhraju.
Sice se v tom pořád tak nějak plácám ale hlídám si ted hodně váhu. S jídlem jsem totiž neudělala žádný pokrok. Pořád totiž "nemám čas" a to hlavně v týdnu. Váha samozřejmě lehce klesne ale už nejsem tak pitomá abych nad tím mávla rukou a radši se pak další dny nacpu abych to srovnala. Nechci už nic riskovat. 34kg to je váha se kterou jsem loni byla v léčebně a pomalu umírala. Nechci umřít! Chci žít a tohle si musím neustále opakovat a věřit tomu. Protože nemá cenu se utápět v depresi jak je všechno hrozné a na nic...ne, to opravdu nemá. Je lepší radovat se s každé maličkosti a věřit že vše bude dobré. Vždyt to mám ve svých rukou. Je jen na mě jestli tu mrchu anoexii porazím a znovu se postavím na baletní špičky♥. Nic není ztracené...ještě ne, dokud jsem tady tak mám možnost tu prázdnotu a smutek změnit. Můžu toho ještě tolik prožít a dokázat. JEN MUSÍM CHTÍT,JÍST A VĚŘIT♥!...
PROSÍM RÁDA BYCH SE VÁS CHTĚLA ZEPTAT NA PÁR OTÁZEK, BYLA BYCH MOC RÁDA KDYBY JSTE VY CO MÁTE NĚJAKOU ZKUŠENOST DALI KOMENT S ODPOVĚDÍ :)
1, Kolik jste přibližně přijímali kcal v době přibírání a kolik kcal přijímáte ted.)
2, Jak jste se vyrovnali s tím že jste přibírali?
3. Měli jste nějakou podporu (někoho blízkého) nebo jste se s toho dostaly sami?
4. Byli jste v léčebně/ nemocnici s anorexií?
5. Měli jste nějaké zdravotní komplikace a za jak dlouho se vám dali do pořádku?
6. Jak přestat počítat kalorie a zabývat se jídlem?
....
Ještě na závěr, příští týden mě čeká velká kontrola, pochopitelně se neskutečně bojím hospitalizace. Nechci už znovu skončit na JIP a pak v léčebně někde na výkrmě. Zní to opravdu hrozně ale myslím že nemocnice a léčebna je ten největší strašák který mě nutí se sebou ještě něco dělat.
 


Komentáře

1 Ko Ky Ko Ky | Web | 11. října 2014 v 15:00 | Reagovat

to je dobře, že jsem tě navnadila na to co máš ráda :)

2 Ko Ky Ko Ky | Web | 11. října 2014 v 15:04 | Reagovat

Tak to je dobře, že jsi se někomu bližnému ve svém okolo sebe svěřila a podporují tě a hlavně nejlepší je, že i ty sama chceš se z toho dostat. :)
Na tvé otázky odpovědět nemohu, protože tam až jsem to nenechala zajít a snad nikdy mě to ani nepotká.

3 Katie Katie | Web | 11. října 2014 v 16:21 | Reagovat

Ani nevíš, jak se mi ulevilo. Jistě že to zvládneš, jsi bojovnice. A máš život před sebou. O jeho kvalitě teď sama rozhodneš :).

Já nikdy anorexii neměla, byla jsem na hranici (jen pod 45 kg), ale na otázky zodpovím.

1. Když jsem hubla, přijímala jsem 0-250 kcal. Přibírala jsem postupně. 350 kcal, 450 kcal a sekla se na dlouhou dobu u 1000 (BMR mám 1350).

2. Tady nepůjdu asi obvyklým příkladem. Podařilo se mi totiž při přibírání přibrat na více, než jsem kdy měla. Sice jen o 5 kg, ale 5 kg je pro nás hodně, že jo. A tehdy jsem si uvědomila, jak štíhlá jsem byla, když jsem měla obvyklou váhu 50 kg. A tehdy jsem si utvořila nové ideály krásy. Trvalo to ale asi 2 roky a chtělo to svádět každodenní boj s anorektickým podvědomím.

3. Nikomu jsem nic neřekla, jen mě každý kritizoval a dostala jsem se z toho díky holčině z youtube (najdeš ji pod breelovesbeauty).

4. Ne, až tak daleko jsem to nenechala zajít.

5. Neměla jsem nové zdravotní problémy, jen se mi zhoršily ty, které jsem měla už roky. A začala jsem trpět anémii, která může být až smrtelná. Způsobuje únavu, nespavost, spavost, špatné soustředění atd.

6. Když už tě jednou napadne myšlenka, že nejsi spokojená se svým tělem a začneš se zabývat jídlem, nikdy se toho nezbavíš. Můžeš ale změnit tento pohled. Můžeš se zamilovat do zdravého životního tylu, určit si nové ideály. Můžeš jíst a být se sebou zároveň spokojená, udělat kompromis.
Určitě bych si našla v něčem zálibu, které bych se věnovala.
V tomto mi pomohl přístup Cambrie Joy (http://www.youtube.com/watch?v=9kRISTpbn18&list=UUU9rS1x5wMhdUoc9nWEFO5g&index=18).

4 °B° °B° | 11. října 2014 v 19:49 | Reagovat

Stáhla jsem si knihu od Krcha a přesně se jí řídila. Nechávala si nandat porce někým jiným a tak...jídlo jsem prostě neměla v moci. Na psychiku to byl nejdřív záhul, ale vyhrála jsem. Chce to radikální řez, jinak se v tom budeš patlat dalších x let a x léčebných pobytů

5 zoe zoe | Web | 12. října 2014 v 10:55 | Reagovat

Ráda bych odpověděla, ale jelikož si tím ještě procházim, tak nemůžu :( , ale držim ti moc moc moc palečky, ať se ti to všechno zlepší! ♥

6 deny-paradise deny-paradise | Web | 12. října 2014 v 19:13 | Reagovat

Na otázky ti bohužel odpověděť nemůžu, anorexii jsem nikdy neměla... ale každopádně ti držím palce! Je odbře, že se tak snažíš, ty to dokážeš!! :*

7 Ella Ella | E-mail | Web | 12. října 2014 v 19:53 | Reagovat

moc děkuji za tvé odpovědi a odkazy co jsi mi poslala...už jsem se na to koukala))[3]:

8 Ella Ella | E-mail | Web | 12. října 2014 v 20:07 | Reagovat

a to nejhorší na tom všem je to že máš naprostou pravdu...jinak se s toho prostě nedostanu...neustále hledám různé cestičky, vyhýbám se tomu co udělat musím...tomu že musím jíst a přibrat, achjo...děkuju[4]:

9 Fat doll Fat doll | Web | 12. října 2014 v 21:35 | Reagovat

Za prvé sa hrozne teším že sa ti chce žiť :-D
A teraz k otázkam:
1.keď som pribrala bolo to približne 1000 kcal,teraz ako kedy niekedy 200 inokedy aj 700 :(
2.dosť ťažko,najčastejšie som plakala nad váhou a nadávala som prečo toľko jem :(
3.zatial niesom nejaká anorektička stále sa precpávam a potom si nadávam a závidím všetkým tým dievčatám s časopisov..
4.naštastie nie
5.neviem či sa to dá nazvať komplikáciou ale nejaký týždeň som skoro najedla a potom som odpadla,za cca 4 dni som bola v pohode :)
6.to je asi najťažšie,povedz si že to jedlo potrebuješ aby si bola zdravá,tak ako si si predtým hovorila že anorexia je tvoja kamarátka,teraz si hovor že jedlo je tvoj praví kamarát.Ale chápem že to bude trvať dlho predsa len na anu si si zvykla stala sa súčasťou tvojho života,je ťažké to len tak hodiť za hlavu.Ale verím že sa ti to po čase podarí :-)

10 Marilyn Marilyn | Web | 13. října 2014 v 11:37 | Reagovat

Zlato, já do toho začínám padat, takže nejsem ta pravá, aabych ti radila.. :/ jen vím, že před měsícem jsem byla ok, a důležité bylo nepočítat kalorie a jíst s kamarádkoz, okoukávat, co jí ona atd... :-) věřím, že to dáš! :))

11 Melisa Melisa | Web | 14. října 2014 v 17:25 | Reagovat

ahoj, nevím, jestli si mě ještě pamatuješ, ale měla jsem blog skinnymelisa.blog.cz, zase jsem začala blogovat a ráda bych byla znovu SB :) jinak já ti s tímhle asi neporadím.. sama se v tom nedokážu vyznat :/

12 Cassie Cassie | Web | 19. října 2014 v 21:59 | Reagovat

ani nevieš akú radosť si mi spravila týmto článkom :) je super, že si sa s tým zverila niekomu, aspoň to pre teba bude jednoduchšie. môžem ti poradiť len s poslednou otázkou.. ja viem, že po toľkom čase počítania máš tie čísla už v hlave, ale musíš sa z toho nejako dostať. jedz varené jedlá, kde nebudeš vedieť kalorickú hodnotu, možno si skús občas variť sama, mňa to napríklad veľmi baví a aj mi to viac chutí a nerobí mi problém to zjesť. a dôležité je jesť s ľuďmi. ak ti to bude nepríjemné, tak aspoň občas. neber to ako povinnosť, ale ako radosť. to, že si spolu s kamarátkami cez prestávku sadnete, pokecáte, najete sa a tak.. neprestávaj sa snažiť, myslím na teba :)

13 Kubi Kubi | Web | 26. října 2014 v 12:02 | Reagovat

Jsem ráda, že to nevzdáváš!:) O mě už toho dost víš, jen ti řeknu, že jsem se z toho víceméně dostávala sama, chtěla jsem to, v nemocnici jsem nebyla a kalorie pčítám doted xD

14 LaMariposa16 LaMariposa16 | E-mail | 28. října 2014 v 20:30 | Reagovat

Ahoj:)
připadám si jako když čtu svůj vlastní příběh. Taky jsem ve 14 letech skončila v nemocnici na kapačkách. Teď už jsem se z anorexie po 5 letech konečně dostala a chtěla bych pomáhat holkám na cestě k uzdravení. Kdyby sis o všech chtěla psát, tak se mi ozvi na email LaMariposa16@seznam.cz. Moc ráda ti se vším pomůžu.

15 Niki Niki | E-mail | Web | 29. října 2014 v 11:34 | Reagovat

Ahoj, vyjadrím sa k tomuto aj ja... v prvom rade sa veľmi teším, že o tom začínaš rozprávať aj v tvojm okolí, je to skutočne veľmi prospešné... a k tým otázočkám: 1) ako kedy, niekedy nič, inokedy do 500.... 2) nikdy som nechcela pribrať, nech som mala koľkokoľvek kíl... ale keď som priberala do svalov, tak mi to tak nevadilo a dokonca som bola spokojnejšia, že oveľa viac vládzem a aj celkom dobre vyzerám..... 3) mala som vždy pri sebe niekoho, ale málokedy som mu dovolila, aby to so mnou riešil, ale keď už bolo veľmi zle, tak práve ten niekto ma "donutil jesť" a ukázal mi, že to je správne..... 4)nebola som v liečebni... 5) často som odpadávala a tak všeobecne som nevládala vôbec, mala som zlú náladu a atď.... 6) ako prestať počítať kalorie.. hmmm... budš ich mať asi ešte dlhho v hlave, ale ako tu písali nado mnou, skús papať varené jedlá, skús si zmiešať vac surovín dokopy, aby to bolo ťažšie počítateľné... ísť si s niekým niekam sadnuť na nejaký obed a nezaujímať sa koľko tam toho je.... jednoducho ked nevieš koľko to má kcal, odolať tomu pozrieť si to a spapať to :) neuškodí ti to :) ved jeme preto aby sme žili :) a verím, že chceš žiť :) ... je to boj na dlhé trate a aj po rokoch ťa to môže opäť chytiť, ale zvládneš to, ver mi... si silná :) a keby sa čokoľvek deje, som tu :) stačí sa ozvať

16 maya maya | Web | 8. listopadu 2014 v 19:43 | Reagovat

Na otázky ti nijak odpovědět moc nemůžu, sice kapku trpím nadváhou, ale nijak to neřeším. Stává se to... Držím ti palce, aby se ti splnil sen.

17 Trixx Trixx | Web | 9. listopadu 2014 v 19:14 | Reagovat

mohla bych ti odpovědět na otázku č. 5.
- když jsem šla na velkou, šla ze mě i krev. Mám to doteď.. bude to už rok, mám to však z projímadel

18 fit-fashion-style fit-fashion-style | Web | 19. listopadu 2014 v 18:44 | Reagovat

1, Asi hodně, dotahla jsem to až na 90kg, nyní přijímám 1300 kcal a hubnu
2, Velmi těžce, téměř jsem se s tím nesrovnala, proto znova hubnu, ale chci normální váhu
3. Já sama
4. Ne
5. Anémie - ta trvá do dnes, ekzém, suchá kůže, rozhozená menstruace, padání vlasů (tohle všechno je teď už OK) a zničené zuby
6. Najít si inspirativní videa, nejlíp nějaké fitnessáky, ti přijímají hodně jídla a hodně na sobě makají, kalorie počítám pořád, jen je vhodné pochopit, že se člověk kalorií bát nemusí

19 Van Vendy Van Vendy | Web | 24. listopadu 2014 v 18:53 | Reagovat

Tento problém jsem nikdy neměla, takže nemůžu mluvit z vlastní zkušenosti, ale určitě bych dala pestrou stravu a o něco víc, než spálíš. Našla jsem jednu docela rozumnou stránku, podívej se tam:
http://www.realnavyziva.cz/jak-pribrat-na-vaze/
Myslím, že ty rady jsou dobré.
Taky se mi jeví dobré rady zde:
http://prozeny.blesk.cz/clanek/pro-zeny-zdravi-zdravi/196531/jste-vyhubla-az-na-kost-vime-jak-zdrave-pribrat.html
Každopádně, nezapomínej na ovoce, zeleninu, ale ani na bílkoviny. Cpát se jen sladkým nebo smaženým jídlem nestačí, chce to vyváženou stravu.
Je moc dobře, že jsi rozhodnutá v tomto směru se sebou něco udělat. Neodkládej to a nešiď to, mysli na to i během dne. Dej se dohromady, jsi mladá holka a máš celý život před sebou. Přece nechceš doživotně řešit zdravotní problémy, které ti z podvýživy můžou nastat (pokud už nenastaly)

20 Van Vendy Van Vendy | Web | 24. listopadu 2014 v 19:11 | Reagovat

P.S. od chvíle, co jsi psala tento článek, už uběhl nějaký ten týden... smím se zeptat, jak ti to jde? Cítíš se líp? Nebo pořád stejně? Jak dopadla kontrola, nevzali tě do té nemocnice? Neber prosím otázky jako vlezlost, opravdu mě zajímá, jak se ti daří.

21 Van Vendy Van Vendy | Web | 26. listopadu 2014 v 20:03 | Reagovat

Elli, děkuji za odpověď. Drž se a opravdu se snaž změnit myšlení, myslím, že to hlavně brzdí. Ani kdybys přibrala deset kilo, nebudeš tlustá. A nejsi! Jez pestře a jez vydatná jídla, nevynechávej ani ovoce a zeleninu (já vím, asi se opakuji, ale to snad nevadí) Až budeš víc při síle, můžeš začít i trochu posilovat, protahovat svaly, aby sis formovala postavu, teď jsi ještě slabá. Udělej si pomyslnou čáru, do které se chceš dostat a postupně ty kilečka nabírej. Není to žádná katastrofa, vážně není! Aby ses dostala do nadváhy, to bys musela přibrat opravdu hodně, a to zatím nehrozí. Zkus si vychutnat vánoce i s tím dobrým, cukroví a mlsky, ty si to můžeš dovolit bez výčitek. :-)

22 Cass Cass | Web | 7. prosince 2014 v 19:28 | Reagovat

Jak se máš, jsi v pořádku? Už jsi hrozně dlouho nenapsala a je to docela nepříjemný, mám o tebe strach. Několikrát jsem si na tebe vzpomněla i ve škole. Tak teda doufám, že jsi aspoň trochu přibrala a neskončila jsi v nemocnici :(. Dej prosím co nejdřív vědět, pokud to bude možné. Drž se, buď silná <3

23 Em Age Em Age | Web | 16. prosince 2014 v 19:01 | Reagovat

Já jen nechápu, jak je možné, že o tom tví rodiče nevědí...?

24 Em Age Em Age | Web | 16. prosince 2014 v 19:01 | Reagovat

Vždyť to musí být vidět, že vážíš tak málo.

25 Ella Ella | 1. ledna 2015 v 21:17 | Reagovat

ví o tom[24]:

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama