La vie est belle

Jaký je "život" s anorexií?

25. listopadu 2016 v 20:51 | Ella |  Anorexie X
Máte to tak dlouho pod kontrolou, až si uvědomíte že řešíte kolečko okurku a nemůžete se na sebe podívat do zrcadla.
Protože proč? Protože jste TLUSTÍ.
Je Vám jedno že místo slibovaného přibírání hubnete.
Je Vám jedno že přicházíte o své přátele, zájmy a ztrácíte veškerou radost ze života.
Je Vám jedno že Vás chtějí zavřít na 3 měsíce do nemocnice. Je Vám jedno že jste fyzicky i psychicky neskutečně vyčerpaní. Je Vám to všechno jedno. Protože tu kontrolu jste už dávno ztratili a jediné co už dokážete je nejíst, hubnout a propadat se do silných depresí.
Protože proč? Protože jste tlustí.
Protože proč? Protože anorexie.


Každý den se utěšujte naivními myšlenkami. Každou noc trpíte v zajetí nočních můr. Váš život se mění v jednu velkou lež. Lžete rodině, doktorům, kamarádům, ale především lžete sami sobě.
Je to dobré, je to skvělé, nic mi není, jsem v pořádku a budu v pořádku. Jsem "šťastná". Tak "šťastná" že není den, který bych neproplakala. Noc, kterou bych klidně prospala.
Je to vůbec život? Ne....je to přežívání.
Cítíte samotu, nepochopení a zavrhnutí.
Nikdo Vás nemá rád. Nikoho nezajímáte. Nikdo Vás nechápe a každý Vás odsuzuje.
Proč byste vůbec měli někoho zajímat?
Jste k ničemu, bezcenní, hnusní a tlustí.
Nic jste nedokázali a nikdy nedokážete.
Neumíte se ani najíst....
A tak si přestanete přát štěstí. Přestanete doufat.
Ztratíte naději a jediné Vaše přání bude konec.
Konec toho utrpení.
Konec dnů a nocí.
Konec Vašeho života.
Pomoc, pomoc, pomoc.
Už nemohu....



 


Komentáře

1 fakynn fakynn | E-mail | Web | 25. listopadu 2016 v 22:13 | Reagovat

Je mi to tak líto. Přála bych ti, aby se to zlepšilo, ale mám kamarádku, která je takhle nemocná už 5 let a i když to vypadá, že už se to lepší, tak nakonec zjistíme, že chodí potají zvracet a pořítá si v kalorických tabulkách i kolik ušla schodů a kolik je 10 gramů vařené mrkve. Ráda bych pomohla, ale to se nedá. :(

Posílám spoustu síly a přeji ti, aby ses zdravila a byla v pořádku!

2 Tanja Tanja | Web | 26. listopadu 2016 v 7:14 | Reagovat

To dáš, najít sílu je těžké, ale kde je vůle, tam se to podaří******

3 Nancy Nancy | 26. listopadu 2016 v 9:12 | Reagovat

a ked budes akoze stihlunka, tak potom co? zrazu prestanes byt bezcenna a vytvorit tym nejake hodnoty?
chod za psychologom alebo sa daj zavriet na psychiatriu. nie si v pohode, si chora a cim skor sa spamatas, tym viac znizujes riziko ze pri vystupe po schodoch umries.

4 :::: :::: | 26. listopadu 2016 v 12:49 | Reagovat

Eli, nevím, co tu za tu dobu, co jsme se neviděli stalo, ale musíš se vzpamatovat. Pamatuji si tě jako silnou a zdravou holku a teď tu nacházím holku, která tak jako ona jen tak vypadá. Co sestlo, že tu je taková "troska"?
Mám i takový dojem, že si posedlá tím, jak se všem lidem lituješ za to, jaká jsi. Kolik věcí si špatně udělala atd.. A pak se utišuješ, ráda vidíš, když tě lidi pozbuzují... Furt a furt dokola a dokola, ale nic co se týče pokroku, zlepšení tvého stavu. Už mám takový pocit, že je to něco jako závislost si furt stěžovat a čekat na pozitivní reakce tvých blízkých. Myslím si, že je toto horší než samotná anorexie, protože litovat se, psát o tom, jak si k ničemu a následně psát na reakci typu- děkuji, moooc mě to pomohlo, jsi milá a nevím co ještě a potom, že bojuješ ale nejde to, snažíš se, ale jde to pomalu.... A potom tu další týden napíšeš podobný články a skutek utek. Ten tvůj slib nedopňuješ a furt seš jako zaseklá smyčka se tak nikdy neuzdravíš. Jednoho dne to lidi přestane bavit, nebudou ti odpovídat a co pak? Nebudu semka psát to, co se stane. Buď už se vzpamatuješ nebo si tu furt stěžuj, ale nic neslibuj, když to nedokážeš a nebo si to ještě víc zhoršuj. Měla by jsi to srovnat v hlavě a někam si zajít, někam, za velmi výborným a kvalifikovaným psychologem nebo rovnou psychiatrem (jeboště lepší)nebo někam do nemocnice a nech si už pomoct. Sama to nidky nedokážeš.

Není to kritika, nevnímej to jako negativní zprávu, pouze chci, aby sis ty svoje problémy srovnala a nechala sis pomoct od odborníka.

5 ella ella | 26. listopadu 2016 v 15:19 | Reagovat

Víc jak polovinu článků tu mám pozitivních a zmiňuji v nich jak se mi daří. To se prostě občas stane, že svět není růžový. A to že mě poslední půl rok ovládá je očividné a to psaní je už to poslední co dokážu. A ne,..je to volání o pomoc, nikoliv pozornost

[4]:

6 Gabriella Gabriella | Web | 27. listopadu 2016 v 21:31 | Reagovat

Zlato...bude to dobré. Držíme ti palečky a spousty síly ať to zvládneš! Musíš! :)

7 Leník Leník | Web | 30. listopadu 2016 v 10:09 | Reagovat

Eliško, jsem v šoku. Strasne moc me to mrzí:'(. Drz se! Jsi statecna holka <3.
Ty kecy ti říká ta HLOUPA anorexie. Lže! Mysli to s tebou špatně. Je zla, hnusna. Vim, jak je to těžké. :-(
Moc na tebe myslím a posílám ti sily. Vyhraješ :-*!!!

8 a. a. | 1. prosince 2016 v 15:57 | Reagovat

Taky jsem mela anorexii. Ale jednou jsem di rekla dost, uz me nebavilo byt vyslabla, nešťastna. Ztratila jsen menstruaci. Nyni jim vse na co mam chuť.  Přestala jsem behat, cvičit a dokonce i vazit. Dostala jsem menstruaci. Nekdy se citim tlusta a chtěla bych hubnout, ale vim ze by to bylo jen horsi. "Nad anorexii zvítězis jen tak, ze zacnes jist."
Nezbyva mi nic jineho nez ti drzet palce! Neznam silnejsiho cloveka nez tebe.

9 Andey Andey | Web | 2. prosince 2016 v 21:27 | Reagovat

Strašně bych ti chtěla nějak pomoc, ale nevím jak. Drž se. Vím, že jsi silná a že to zvládneš. Držím palce.

10 Kateřina Kateřina | 4. prosince 2016 v 12:59 | Reagovat

Dobrý den, jsem studentkou gymnázia a tématem mé seminární práce je Mentální anorexie. Myslíte, že byste si našli chvíli a přispěli k mému výzkumu? Mým cílem je zjistit, jaký typ osobnosti postihuje anorexie nejčastěji a proto oslovuji všechny ty, kteří si tímto typem nemoci prošli... Moc vám děkuji za případnou spolupráci. Zde je odkaz na osobnostní test: http://testosobnosti.zarohem.cz/test.asp Jeho výsledek mi prosím odešlete na email seminarkappp@seznam.cz Díky za ochotu! :-). Pokud by vás zajímaly výsledky mého výzkumu, mohu vám je zaslat.

11 Elis Elis | Web | 6. prosince 2016 v 13:11 | Reagovat

Elli, anorexie a podobné stavy sídli mysli a mysl se dá ovládnout, ale musí se přeprogramovat, máš v mysli nastavený špatný vzorec... můžeš se o to pokusit sama pomocí autosugesce, jsou k dostání knížky nebo je to na netu a další možnost je najít si dobrého odborníka který to přeprogramování provede pomocí sugesce nebo hypnózy atd....

12 Miriabel Miriabel | Web | 11. prosince 2016 v 15:29 | Reagovat

Je mi to tak moc lito :( Moc Ti preji, abys nasla silu prekonat to a jit dal... ale je mi jAsne, ze mas pred sebou hrozne dlouhou cestu... s nejistym vysledkem na konci.
Nevzdavej se. Nikdy.

13 Hana Hana | 20. února 2017 v 22:47 | Reagovat

Prošla jsem si takovou tou "lehkou anorexií". Nevím jak to popsat, ale vážný to asi být nemohlo, protože si toho nikdo nevšiml. Ten půl rok pro mě byl moje největší noční můra. Nemohla jsem se na nic soustředit, chtěla jsem spát, motala se mi hlava...Nebylo nic a nikdo, kdo by mi mohl pomoct, nemohla jsem se s tím nikomu svěřit, protože když naše jedna známá onemocněla anorexií, rodiče mi přísahali, že pokud někdy nebudu něco chtít jíst, tak mě zbijou a pošlou do léčebny (jo, logika). V hlavě jsem měla totální zmatek, už bsem ani nevěděla, co be správné a co ne. Nevěděla jsem co mám dělat. Každou noc jsem plakala zoufalstvím. Každý den jsem si říkala, že s tím hladověním musím skončit, ale nešlo to. Další den jsem zase sotva jedla...Někdy v polovině prosince, kdy jsem byla nucená jíst, pokud jsem se nechtěla prozradit. A s tolika nenergie jsem po dlouhé době poznala, co to ve skutečnosti znamená cítit se šťastná.. :-D . A do tyl doby se snažím do toho nespadnout znovu. Za novoroční předsevzetí jsem si dokonce dala to, že už nikdy nepřipustím abych to znovu zažila, nikdy. Rozhodla jsem se že chci být šťastná, ne se motat v začarovaném kruhu s depresemi... :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama